Poslechový seminář

Pravidelná online konzultace - 16:00

10. 5. - 14. 5.

!!! TENTO TÝDEN ODPADÁ ONLINE KONZULTACE!!!

Látka týdne:

Antonín Dvořák (1841 - 1904) - SYMFONIE Č. 9 "Z NOVÉHO SVĚTA"

V tomto týdnu se budeme zabývat jednou z nejdůležitějších skladeb české tvorby - SYMFONIE Č. 9 "Z NOVÉHO SVĚTA" Antonína Dvořáka.

Pár důležitých informací o skladbě samotné: ve světovém kontextu nejpopulárnější Dvořákovo dílo vzniklo v prvním roce skladatelova pobytu ve Spojených státech amerických. U jeho zrodu stála příznivá konstelace okolností: skladatelovy silné dojmy z nového prostředí, finanční nezávislost, pocit "velvyslance" české hudby a ambice dokázat, že nezklame očekávání. To vše zastihlo Dvořáka na vrcholu jeho tvůrčích sil a přispělo ke vzniku díla mimořádných kvalit. Novosvětská je autorovou symfonií devátou a zároveň i poslední. Symfonie měla být důkazem skladatelovy teorie o možnostech využití charakteristických prvků černošské a indiánské hudby pro vznik tzv. americké národní školy, která v době Dvořákova pobytu ve Spojených státech fakticky neexistovala.

Proč do USA?

Roku 1891 se poprvé objevila nabídka, která měla pro Dvořákův život i tvorbu zásadní důsledky: pozvání do Spojených států amerických. Podnikavá prezidentka Národní hudební konzervatoře v New Yorku, Jeanette Thurberová, se rozhodla zvýšit prestiž školy tím, že nabídne post ředitele přední osobnosti evropské hudby. Volba padla na českého Mistra. Po dlouhém váhání nakonec skladatel podepsal smlouvu, která ho zavazovala vést hudební ústav a vyučovat skladbě, to vše za honorář třicetkrát vyšší, než mu mohla nabídnout konzervatoř pražská.

Poslech:

I když se jedná o skladbu čtyřech větách, zaměříme se na I. větu této symfonie. 

3. 5. - 7. 5.

Látka týdne:

Soundtrack (zvuková stopa), jedná se hudební složku, která nejčastěji doprovází film, seriál nebo počítačovou hru. K těm nejúspěšnějším titulů se bývá hudba vydávána zcela samostatně. Vzniká jako součást ke konkrétnímu filmu. V některých případech může byt dokomponována dodatečně např. k němým filmům. Němý film neměl žádnou zvukovou stopu, ani hudební, ani mluvenou. Jedná se o filmy z 20. let 20. století. Důležitý film, který vznikl v roce 1927 se jmenuje Jazzový zpěvák. Má několik mluvených dialogu a zpívaných písniček. Dalo by se říct, že se podílel na vynálezu ve filmu - soundtracku.

Dalším zcela běžným způsobem doprovodu filmu byl živý doprovod klavíristy, který hrál přímo v biografu u plátna. Movitější kina angažovala i celý orchestr. Jelikož se stále bavíme o první polovině 20. století, hudba hraná k filmům byla částečně převzatá z klasické hudby nebo přímo komponovaná ve stylu klasické hudby nebo právě vznikajícího jazzu. Druhá světová válka moc tento průmysl nepodpořila, ale zato po válce se už dá mluvit o samostatné složce, která již neodmyslitelné k filmu patří. Dorostla generace hudebních skladatelů, kteří se specializovali přímo na film.

V čechách zejména: Zdeněk Liška, Luboš Fišer, Svatopluk Havelka, Vadim Petrov, Ondřej Soukup, Miloš Bok, David Solař...

26. 4. - 30. 4.

odkaz pro online konzultaci poslechového semináře


Látka týdne:

Vývoj zvukového záznamu (2. část), dalším velice významným vynálezem se stal magnetofon. Materiál, na který se nahrávka zaznamenávala byl magnetofonový pásek navíjený na magnetické hlavy.Na videu je možné vidět jak se z jednoho kotouče pásek odmotává a na druhý navíjí. Největší přínos tohoto přístroje spočívá v možnosti nahrání, vymazání a znovu použití k nahrávání. Velkou výhodou bylo to, že pásek se dal přestřihnout a opět slepit (to vše za pomocí speciální technologie, ne nůžkami na papír a vteřinovým lepidlem na boty). Tím bylo možné vybrat ten nejlepší výkon umělce a následně pak vytvořit iluzi, že interpret hraje zcela bez chyby. Tento způsob prezentování nahrávek využíval průmysl jak s klasickou tak i s popovou hudbou. Jelikož se stále jedná o mechanický záznam a reprodukci hudby (což znamená, že se stále něco musí otáčet a něco se hýbat), nahrávky nejsou dokonale čisté a mnohdy trochu šumí. Celkový zvuk se zdá být velice nekvalitní, ale je třeba vzít v úvahu, že jiný způsob nebyl ještě na světě a lidé při poslechu neměli takové nároky jako dnes.


Dalším velkým zlomem nahrávání je přechod na digitální záznam. Opakem digitální je analogový. Pro lepší představu o významu těchto dvou slov: analogové hodinky jsou takové, co mají ručičky, které se mechanicky pohybují a pomocí ručiček nám ukazují čas. V digitálních hodinkách není žádný pohyb a jejich funkce je elektronicky naprogramovaná. Jeden z nejvýznamnějších hudebních nosičů digitální doby je CD (kompaktní disk, cédéčko...). Ovšem pro jeho přehrání je stále zapotřebí, aby se cédéčko točilo, tím pádem mechanickým procesem rozehráváme digitální záznam hudby uložené na cédéčku. Čistá práce s digitálním přenosem hudby je práce s flash diskem, USB přenosem a s různými hudebními přehrávači v počítačích. 

19. 4. - 23. 4.

Látka týdne:

Vývoj zvukového záznamu (1. část), historie tohoto oboru je velice zajímavá, ale zároveň značně rozsáhlá. Ve dvou částech si probereme pouze ta nejpodstatnější data a jména, která nám pomohou se zorientovat ve vývoji záznamu a reprodukci zvuku.

První přístroj, který si představíme je fonograf. Vynalezl ho Thomas Alva Edison v roce 1877. Skládá se z voskového válečku, na kterém je zaznamenán hudební záznam, a z ozvučnice, který zvuk částečně zesiluje. Na váleček se vešlo několik málo minut záznamu.

Dalším skvělým vynálezem se stal v roce 1888 gramofon, který jste už možná někteří z vás viděli naživo. Z válečku se stala černá deska. Výhodou této gramofonové desky bylo to, že měla použitelné obě dvě strany, tudíž se na ni vešlo více hudby. Oba přístroje jsou ovládány kličkou, která natáhla pružinu uvnitř hrací skříňky. Ta postupným uvolňováním otáčela válečkem fonografu nebo deskou u gramofonu.

V první polovině 20. století ovlivnila vývoj elektrifikace. Gramofonová deska byla poháněná elektromotorem a zvuk byl posílen o tzv. zesilovač. Dále bylo možné šířit zvuk po drátě, což připomíná dnešní rádio. A právě v roce 1923 vznikl Český rozhlas jakožto nejstarší rozhlas na evropském kontinentu a druhý nejstarší v Evropě, po anglickém.

12. 4. - 16. 4.

Látka týdne: 

Konnakol, jihoindický rytmický systém, který má v Indii velice starou tradici. Jedná se o zcela jiný přístup rytmického cítění něž na co jsme zvyklí ve střední Evropě. Hlavním stavebním kamenem pro konnakol jsou pevně dané kompozice, jež se interpreti musí naučit zpaměti. Počítání se skládá z tleskání, mávání a ukazování prsty. Důležitým prvkem je užívání rytmické recitace slabik, při troše fantazii bychom tento způsob přednesu mohli přirovnat dnešnímu beatboxu. Zde ukázka, po poslechu si zkusíme rozklíčovat pár základních principů: 

 Z hudební nauky máme naučený tento systém počítání:

  • čtvrťové noty - raz, dva, tři, čtyř
  • osminové noty - prv-ní, dru-há, tře-tí, čtvr-tá
  • triolové dělení - tri-o-la, tri-o-la, tri-o-la, tri-o-la
  • šestnáctinové d. - prv-ní-do-ba, dru-há-do-ba, tře-tí-do-ba, čtvr-tá-do-ba

Konnakol tak úplně neřeší délku not, ale jejich počet ve skupinkách a to následujícím způsobem:

  • 1 = TA
  • 2 = TA KA
  • 3 = TA KI TA
  • 4 = TA KA DI MI
  • 5 = TA KA TA KI TA (2+3) nebo TA KI TA TA KA (3+2)
  • 6 = TA KI TA TA KI TA (3+3)
  • 7 = TA KI TA TA KA DI MI (3+4) nebo TA KA DI MI TA KI TA (4+3)
  • 8 = TA KA DI MI TA KA DI MI (4+4)

Nejčastější počítání je na osm dob (adi taala), zde užijeme tleskání a ukazování na prstech: tleskneme celou rukou (1. doba), pak malíčkem (2. doba), prsteníčkem (3. doba), prostředníčkem (4. doba), tlesknutí celou rukou (5. doba), tlesknutí hřbetem ruky (6. doba), tlesknutí celou rukou (7. doba) a zase hřbetem (8. doba)

 

6. 4. - 9. 4.

Látka týdne: walking bass, kráčející bas

  • je styl basového doprovodu (basové linky) charakterizovaný pravidelným pohybem a používaný v především v jazzu a blues, ale i v rock and rollu, rhythm and blues, rocku, rockabilly, country, ska, gospelu a dalších stylech
  • Kráčející bas je nejčastěji tvořen sledem čtvrťových not, někdy doplňovaným fragmenty složenými z dob kratších či delších. Základem melodického pohybu je střídavý postup po tónech stupnice, doplňovaný průchodnými tóny, postupy a rozloženými akordy
  • Kráčející bas obvykle hraje kontrabas, basová kytara, klavír či elektrofonické varhany

poslech/ukázka:

Všimněte si: jedná se vlastně o propojen í akordů, které kapela hraje. Basový nástroj tedy nehraje pouze jednu notu, ale různými tóny se dostává do akordu následujícího. Myslím, že velice dobrý vynález, který hudbu osvěží. Zpravidla funguje praxe tak, že hráč na basový nástroj si tyto postupy sám vymýšlí - neboli: dostane pouze akordové značky, podle kterých jednotlivé tóny hraje. Což znamená, že i tito hráči tohoto žánru musejí mít dokonale zmáknutou hudební nauku... :-)  

29. 3. - 31. 3.

Látka týdne:

John Cage, americký skladatel 20. století zabývající se experimentální hudbou. Hudbu začal skládat během svého pobytu v Evropě, v USA studoval kompozici u Arnolda Schoenberga (dodekafonie). Prosazoval rovnoprávnost úmyslně a neúmyslně vyluzovaných zvuků a hluků.

Jeho nejznámějších kompozice je "4´33´´". Třívětá skladba pro klavír, ve které nezazní jediný tón. Zavřením víka klavíru "hudba" probíhá!!!

Toy piano, hračkový klavír nebo klávesnice dítěte, malý klavír, který najdete v nejednom dětském pokoji. Místo strun jsou použity kulaté kovové tyčky, které vyluzují tóny. Toy piano má různé tvary, barvy a rozsah klaviatury (jedna až tři oktávy). Vyrobeny jsou z plastu nebo ze dřeva. John Cage zkomponoval pro tento zdánlivě nedůležitý nástroj suitu (čti svitu), kterou si prosím také poslechněte:

Preparovaný klavír, jehož zvuk byl pozměněn umístěním různých objektů do strun. Zpravidla se jedná o drobné kovové předměty (šrouby, dráty, mince) nebo i větší objekty z jiných materiálů. Při úderu mechaniky klavíru na takto upravenou strunu se ozve tón zcela jiných kvalit, perkusivní, zpravidla drnčivý a s krátkým dozvukem. Kombinací hry na preparovaných i nepreparovaných strunách lze již tak široké zvukové možnosti klavíru dále rozšířit.

22. 3. - 26. 3.

Látka týdne: Minimalismus - minimální hudba - minimal music: tento termín poprvé použil v roce 1968 Michael Nyman.

Zakladatelem minimalismu je považován skladatel La Monte Young (obrázek/odkaz)

Základním rysem je drobný, nejčastěji rytmický nebo melodickorytmický model - PATTERN, který se tvrdošíjně (bez jakékoliv improvizace) opakuje a přidáváním nebo ubíráním prvků stále opakuje a vyvíjí. Základní metodický prvek: použití minimálních prostředků pro obměňování modelu. Často se děje na dlouhé ploše = po určité době má až omamný zvukově - pohybový stav posluchače (stav opojení).

V minimalistických skladbách je hlavní rytmus a opakováním, práce s patternem a návrat k dur-mollovému systému. Tato hudba zní libozvučně a stejně zároveň... 

15. 3. - 19. 3.

Látka týdne: Mikrotonální hudba

v době nedávné jsme probírali skladatelskou techniku dodekafonii, která pracuje s chromatickou stupnicí. Pracuje s dvanácti tóny, které si jsou mezi sebou zcela rovni. Na to navážeme tématem zabývající se mikrointevaly. Intervaly, jak všichni dobře víme, jsou vzdálenosti mezi dvěma tóny. 

Dosud nám známý nejmenší interval je malá sekunda = půl tón. Právě tento půltón se dá dále rozdělit na půl, čímž vznikne čtvrttón. Je zapotřebí si představit, že celý tón má v sobě dva půtóny - půltón má v sobě dva čtvrttóny. Pro lepší představu:

Čtvrttónová hudba

  • vznik ve střední Evropě kolem roku 1920
  • rozdělení půltónu na dvě menší stejné jednotky
  • každá oktáva má 24 stupňů (chromatická stupnice krát dva)
  • pro notaci byl vyvinut nový systém posuvek
  • každý skladatel na začátku skladby popisuje přesný význam nových posuvek

Nástroje

  • smyčcové nástroje můžou hrát čtvrttóny
  • speciální klavír s přidanými strunami, nebo dva klavíry

Poslech: Alios Hába - Fantazie pro čtvrttónový klavír

Charles Ives - Tři čtvrttónové kusy

1. 3. - 5. 3.

Online konzultace na vybrané téma

Od března budou pravidelně probíhat online konzultace, kde budeme probírat aktuální látku týdne. 

22. 2.  - 26. 2.

Látka týdne: Dodekafonie (dodeka = dvanáct)

Princip tohoto kompozičního systému je v zásadě prostý. Jeho základem je dvanáctitónová řada. Tato řada ve struktuře skladby zcela nahrazuje jak tóninu, tak i motivickou a tematickou práci. Stává se tedy základem pro veškerý další melodický i harmonický vývoj.

Možná zní tento popis příliš komplikovaně, ale v zásadě jde o práci s tóny, které známe již z hudební nauky. Představte si chromatickou stupnici (ta má právě těch 12 tónů) od tónu C:

c, cis, d, dis, e, f, fis, g, gis, a, ais, h (c)

Tato stupnice se skládá ze všech tónů od c do c. Jak známe z klasické durové stupnice, že půltóny máme mezi 3. 4. a 7. 8. stupněm, zde neplatí. Mezi všemi stupni je půltón. Říkáme tomu zrovnoprávnění všech tónů ve stupnici. Každý z nich má svou stejnou roli a důležitost. Skladba pak dále vzniká tím způsobem, že tóny chromatické stupnice musí být všechny nejprve použity a až poté se mohou ve skladbě opakovat. Ukážeme si na ukázce, kterou máte již poslechnutou přes víkend:-)

Bude poznávat notu po notě do té doby, dokud nevyčerpáme celou chrom. stupnici. 

1. takt: e, f, g

2. takt: des (neboli cis), h, c, a, bé (ais), ges (fis), es (dis), as (gis)

3. takt: d

Napočítali jsme 12 tónů. Nyní již můžeme tuto řadu opět použít.

Toto je nezákladnější skladatelský princip tzv. DODEKAFONIE, a proto hudba komponovaná tímto způsobem zní, tak jak zní :-) Zakladatel této techniky je Arnold Schonberg.  Výhodou je, že se tato ukázka velice snadno pozná v poslechovém testu... :-) Za domácí úkol opět poslechnout a pamatovat nový způsob skládání hudby. 

Arnold Schonberg - Suita pro klavír, op, 25, Gavotta

8. 2. - 19. 2.

Látka týdne:

Charles Ives

  • 1874 - 1954
  • americký skladatel 20. století
  • vydělával na živobytí jako pojišťovací agent
  • ve volném čase skládal

Nezodpovězená otázka - The Unanswered Question

  • instrumentálni skladba
  • orchestrace: dřevěné nástroje, solo trumpeta, smyčcový orchestr
  • dvě tempová pásma: stejné pomalé tempo ve smyčcových nástrojích a zrychlující se tempo ve dřevech

Ve skladbě probíhá překrásný hudební dialog mezi dvěma nástroji. Za domácí úkol bude  skladbu patřičně rozebrat. Zkuste odpovědět na tyto otázky aniž bych vám o skladbě říkal víc:

  1. mezi kterými nástroji probíhá hudební dialog ?
  2. kolikrát jednotlivé vstupy zazní ?
  3. který nástroj dialog ukončuje ?
  4. seřaďte tempová označení dřevěných nástrojů (vrchní čtyři řádky)
  5. podle čeho by se skladba mohla jmenovat tak jak se jmenuje ?
  1. hudební dialog probíha mezi trubkou a dřevěnými nástroji
  2. dvojice trubka - dechy zazní šestkrát
  3. dialog ukončuje trubka
  4. Adagio, Andante, Allegretto, Allegro, Allegro molto, Allegro se zrychlením do Presta
  5. název skladby vychází z již zmiňovaného dialogu. Trubka se ptá, dřevěné nástroje odpovídají. Tím, že v závěru zazní pouze trubka (otázka) na kterou již nezazní odpověď - název je na světě... :-)


1. 2. - 5. 2.

Látka týdne: 

Arthur Honegger

  • 1892 - 1955
  • švýcarský skladatel působící ve Francii
  • člen Paříské šestky (skupina francouských skladatelů)

PACIFIC 231 (1923) durata (délka skladby) 7'-9'

  • orchestrální skladba
  • užití rytmické stupnice
  • rytmická stupnice (způsob zrychlení přes notové hodnoty)
  • jedná se o popis chodu stejnojmenné parní lokomotivy
  • Honegger byl velký železniční fanoušek

První poslech (bez notové přílohy):

Rytmická stupnice: užití délkových hodnot od nejdelších po nekratší - od noty celé až po noty šestnáctinové. Pan Honegger zde právě využívá princip postupného zrychlování aniž by měnil tempo skladby. V druhém poslechu s notami se zaměřte na používání délkových hodnot. Díky tomuto faktu můžeme zaznamenat přirozené zrychlení a zpomalení lokomotivy. Celá skladba je právě takovou zvukomalbou, která má připodobňovat jízdu vlakem. 

Závěr je prostě úžasný. Mašinka se zcela zastaví a to díky jednoduchému principu, prodlužování délkových hodnot. 

Druhý poslech (s notami):

 

18. 1. - 28. 1.

Látka dvou týdnů: Hammondovy varhany (slang. hamodky)

Jedním z nejpopulárnějších elektrofonických nástrojů jsou bezesporu Hammondovy varhany. Za jejich vznik vděčíme Laurensovi Hammondovi, který nástroj v roce 1935 představil světu. Hlavním důvodem proč tento hudební nástroj v první polovině 20. století vznikl, bylo nahradit velké, píšťalové kostelní varhany. Uplatnění varhan bylo zejména v divadlech, kinech či ve vojenských kaplích. Jejich charakteristický zvuk se stal velice oblíbený a nástroj se tak začal užívat v populární hudbě. Především v jazzu a té rockové. 

Hammondovy varhany
Hammondovy varhany

POSLECH:

Nedá se jistě přeslechnout výrazné vibrato, které se vyskytuje i v klasické hudbě u melodických nástrojů. To je právě ten specifický zvuk, díky kterému zvuk hamondek dobře známe. Tento zvukový efekt je zapříčiněn tou bednou stojící vedle varhan. Jedná se o tzv. Leslie bendu. V ní je umístěn rotor (to co se otáčí). Zvuk, který je na tuto vrtuli namířen, zní právě s vibratem tak rychle, jak se vrtule otáčí. Na tomto videu je myslím vše jasně vidět a hlavně slyšet.

POSLECH:

Za domácí úkol se zkuste zamyslet, jestli v hudbě kterou nejčastěji posloucháte nezazní právě tyto varhany. Pokud ne, najděte nějakou kapelu, písničku či soundtrack, kde jsou hammnodovy varhany použity. Vybranou ukázku mi prosím pošlete, ať mám co poslouchat... :-) 

11. 1. - 15. 1.

Látka týdne: netypické elektronické nástroje 

Theremin - v roce 1919 vynalezl vědec a hudebník Lev Sergejevič Těrmen (známý též jako Léon Theremin. Hudební nástroj je tvořen dřevěnou skříní se dvěma anténami a je ovládán bezdotykově - pouze pohybem paží, dlaní a prstů v blízkosti antén. Vzdálenost a poloha ruky vzhledem k příslušné anténě ovlivňuje vlastnost zvuku. Pohybem pravé ruky před vertikální anténou se ovládá výška tónu, pohyb levé ruky nad anténou horizontální určuje dynamiku. Zvuk thereminu značně připomíná lidský hlas nebo smyčcové nástroje. Zvukový projev thereminu je charakteristický legátovými glissandovými přechody mezi tóny a výrazným vibrátem

Něco pro vyznavače velkého třesku:

Trautonium - monofonní elektronický hudební nástroj, který kolem roku 1929 vynalezl německý elektrotechnik a akustik Friedrich Adolf Trautwein. Jeho základem je elektronkový generátor elektrických kmitů produkující signál s pilovým průběhem, který je poté upravován v sadě filtrů. Výška generovaných tónů se řídí změnou odporu prostřednictvím odporového drátu umístěného nad vodorovným kovovým hmatníkem. Hlasitost se ovládá pedálem. Pozdější verze Trautonia měly hmatník umožňující silou stisku regulovat nasazení, průběh hlasitosti i doznění tónů.

Martenotovy vlny - Francouzský violoncellista a telegrafista Maurice Louis Eugène Martenot (1898-1980) v roce 1928 předvedl první verzi nástroje nazvaného Ondes musicales, později také Ondes Martenot nebo jen Martenot. Tón vytvářel tón podobně jako theremin, výšku tónu však hudebník, stojící asi 1,5 m od nástroje, ovládal táhlem s připojeným kroužkem, který držel v pravé ruce. Sílu tónu řídil levou rukou pomocí ovládacích prvků umístěných v oddělené skříňce. Další dva modely měly kroužek pro řízení výšky umístěný na vodorovně vedeném táhle, pod nímž se nacházel obraz klaviatury, což umožňovalo snazší nastavení požadované výšky tónu. Model z roku 1931, neměl ovládací táhlo a výšku tónů řídila klaviatura umožňující stranovým pohybem kláves vytvářet vibráto. V roce 1937 se objevilo táhlo i pohyblivá klaviatura současně a nástroje byly vybaveny přepínačem umožňujícím rychlou volbu mezi oběma způsoby ovládání. Pod táhlem je řada drobných vyvýšenin a prohlubní sloužících pro hmatovou orientaci a usnadňujících intonaci.


4. 1. - 8. 1.

V prvním týdnu nového roku 2021 si zadáme nový úkol pro nadcházející pololetí. Bude se jednat o   vypracování referátu o svém nástroji/oboru (klasický a popový zpěv) na který každý z vás hraje.  Kdo studuje dva obory, může si vybrat, o kterém nástroji bude referát psát.

Práce by měla obsahovat např. tyto kapitoly:

  • historie nástroje (vznik nástroje, případně vynálezce, hlavní osobnosti podílející se na vzniku nástroje...)
  • stavba nástroje (obecný postup práce při stavbě nástroje, užití materiálů částí nástroje)
  • významní hráči/interpreti (čeští a světoví), jak žijící tak i z dob minulých
  • významné skladby pro daný nástroj (české a zahraniční), uvádět spolu s autory a letopočty

Nejhlavnější kapitola:

  • vybrat nejoblíbenější či nejznámější skladbu pro vybraný nástroj (koncert, sonáta...atp.) a tu zkusit patřičně rozebrat. Vyházejte z informací, které jsme si říkali v hodinách ve škole nebo na dálku. Zcela jednoduše:

kdo to napsal, kdy žil, kdy to napsal, jak se to jmenuje, složení nástrojů v doprovodu, kolik má skladba částí, nějakou zajímavost o autorovi nebo o skladbě. Tak jak si o skladbách povídáme v hodinách. Zkuste tedy napodobit...

Úkol to není lehký, ale myslím si, že zvládnutelný :-) Je možné používat PowerPiont s tím, že forma by měla zůstat jako referát, ne prezentace. Více informací utříděných tak, aby i neznalý vašeho nástroje vše dobře pochopil. Je možné odevzdat i v textovém editoru. Hudební ukázky ano, ale vždy z popiskem co se zrovna poslouchá. 

Termín odevzdání je v noci ze 30. dubna na 1. květen 2021. Jedná se o Valpuržinu noc, která je spojena s pálením ohňů a vírou v čarodějnice... Kdo neodevzdá, bude upálen... :-)

2021

7. - 17. 12.

Prezenční výuka. Probírání látky zadané distanční formou.

30. 11. - 4. 12.

Látka týdne:

Ostinato, ostinatní figura (odvozeno z italštiny: tvrdohlavý) - označuje v hudební terminologii stálé opakování melodického nebo rytmického motivu nebo fráze. Neustále se opakuje ve stejném hudebním hlase. Opakující se myšlenka může být také rytmický vzor. 

Ukázka č. 1 - Bolero - Maurice Ravel, dobře poslouchejte (i dívejte, dá se to poznat i opticky). Ve kterém hlase/nástroji je slyšet ostinátní figura? 

Za domácí úkol je najít a napsat danou figuru. Poslat do konce týdne.

V populární hudbě se tomuto principu říká riff. Podařilo se mi najít i notovou předlohu. Určitě si zapamatujte tento pojem. 

Zde ukáska ostináta/riffu v populární hudbě.

23. 11. - 27. 11. 

Látka týdne:

Anglické hudební názvosloví, tento týden bych vás rád seznámil s některými anglickými slovíčky, které se v hudebním průmyslu nejčastěji používají. Až budete mít turné po Spojených státech, určitě se vám k dorozumívání budou hodit některá slovíčka. Takže za domácí úkol naučit... :-)

česky - anglicky

  • partitura - score, klíč (houslový, basový) - clef, předznamenání - key signature, určení taktu - time signature, takt - measure/bar, taktová čára - barline, dvojitá takt. čára - double barline, závěrečná takt. čára - final barline, akord - chord, text (písně) - lyrics
  • křížek - sharp, béčko - flat, odrážka - natural, pomlka - rest, tečka (u noty) - dot, příraz - grace note

nota - note: celá - whole, půlová - half, quarter - čtvrťová, eighth - osminová, šestnáctinová - 16th, dvaatřicetinová - 32th, čtyřiašedesátinová - 64th

stejný princip užijeme i u pojmenování pomlk, akorát použijeme rest, když budeme chtít říct čtvrťovou s tečkou, řekneme nejdřív dotted, pak délku (např.) quarter a následně notu nebo pomlku note/rest

dále se v notách můžeme setkat s jistým druhem zápisu, který nám pouze naznačuje a navádí, jak daný part hrát:

slash notation - doslova mrskat nebo švihat, v notách to znamená, že se bude hrát nějaký akord vlastně jakkoliv, každý hráč si tedy sám může rozhodnout, jak akord zahraje

rhytmic notation - nejčasteji se tento zápis vyskytuje v partech nástrojů hrající akordy. Zápis neurčuje žádnou výšku not, ale pouze rytmus, jakým má být určený akord zahrán

one-bar repeat - opakování taktu, pro lepší čitelnost se používá tato značná, která nám říká, že poslední vypsaný takt se znovu opakuje

16. 11. - 20. 11.

Látka týdne:

Coververze - nová úprava skladby/písničky, která byla již nahraná a vydaná. Může se stát, že taková přepracovaná verze dokáže zaujmout víc, než její původní originální znění. 

Tento týden si pro zpestření poslechneme několik populárních písní v originálu a v coververzi. Vybral jsem několik písní, které jsou velice zajímavě upravené. 

Wake Me Up: originál Avicii - cover Dirty Loops 

Hello: originál Adele - cover The Smoking Section

Eye Of The Tiger: originál Survivor - cover Tom Gaebel

9. 11. - 13. 11.

Látka týdne:

Dimitrij Šostakovič (Shostakovich, Schostakowitch) *1906 Petrohrad - +1975 Moskva

  • ruský hudební skladatel
  • představitel hudební moderny 20. století
  • v roce započal 1919 studium na konzervatoři obor skladba a klavír
  • absolventská skladba (dovršení studia) - 1. symfonie f moll
  • nejznámější skladba - 7. symfonie C dur "Leningradská"

Leningradská

  • v roce 1941 zahájila německá vojska útok na Leningrad (dnešní Petrohrad)
  • komponovaná symfonie byla reakce Šostakoviče na tuto událost
  • užití motivu pochodujících vojáků (ostinátní/stále se opakující se motiv malého bubínku)
  • v Leningradě proběhla premiéra 9. srpna 1942
  • velký zájem ameriky o partituru, v NY se uskutečnil koncert 19. července 1942

Zajímavost ohledně posílání dokumentů napříč světem. V dnešní době by tento přenos trval asi tři minuty za pomocí mailu a formátu PDF. V roce 1942 partitura mířila z Petrohradu do New Yourku tuto cestou: 

  • partitura byla převedena na mikrofilm (tehdy na nejmenší formát dokumentu, dnes bychom pro zmenšení použili tzv. zip), > letecky do Teheránu (hl. m. Íránu v Asii) > autem do Káhiry (2500 km/asi 26 hodin jízdy) > dále letecky do Jižní Ameriky > následně letecky do New Yourku > převedení zpět na velký formát ze kterého se dá hrát = jak jednoduché, že? :-)

Povinný poslech první věty nám bude pro představení tohoto díla stačit (poslech celé symfonie není však zakázán/je doporučen). I. část této symfonie bychom mohli shrnout do tří hlavních částí:

  1. slavnostní úvod celé symfonie, ve kterém se promítá hrdost a odhodlání národa
  2. příchod německých vojsk do města Leningrad a bitva v němž se odehrávaná
  3. tklivá melodie znějící v jednom z dřevěných nástrojů znázorňující zdevastované město

Domácí úkol: pečlivě poslechnou a najít ta místa, kde tato znázornění zaznívají (čísla taktů nebo minutáž videa). Slavnostní úvod netřeba hledat, zní od úplného začátku. Jde mi o dvě místa, kde zazní to, co připomíná pochod vojáků a smutný pohled na zničené město. 

Bonusová otázka: co by mohl znázorňovat motiv, znějící v čísle 70(v notách), v čase 29:20(minutáž)...???

2. 11. - 6. 11.

Látka týdne:

Slavnostní hudba. V tomto týdnu se pokusíme zorientovat v různých znělkách, které se často provádějí při slavnostních aktech (např. příchod prezidenta republiky). Ukázky pečlivě několikrát poslechněte a zkuste si je zapamatovat. Může se stát, že je někde někdy uslyšíte a bude dobré, je bezpečně poznat.

  • fanfára: krátký hudební útvar, který uvádí nějakou slavnostní událost

Fanfáry z opery Libuše - Bedřich Smetana (příchod prezidenta republiky)

V nový život - Josef Suk (slavnostní pochod, věnováno Sokolu, užívání při všesokolských sletech)

Sinfonietta - Leoš Janáček (první věta)

Poslouchejte pozorně a zjistíte, co mají tyto skladby společného. Za domácí úkol mi napište vše co vás napadne. Souvislý text na minimálně půl strany A4 mi prosím pošlete na email do 6.11. Při tomto cvičení se očekává váš pečlivý poslech a vyjadřovací způsob o hudbě.


A ještě jedna zajímavost: možná někteří z vás znají slavnou znělku fotbalové Champions League (Liga mistrů). Já se o kopanou moc nezajímám, ale tato znělka se mi vždy líbila. 

Zjistil jsem, že velice nápadná inspirace je již z barokní doby. 

Kněz Sádok - Georg Friedrich Handel (korunovační hymna hraná při korunovaci britského panovníka )

26. 10. - 30. 10

Podzimní prázdniny 

16. 10. a 19. 10. - 23. 10.

Látka týdne:

Johann Sebastian Bach - Passacaglia c-moll (BWV 582)

passacaglia /:pasakalja:/ - hudební forma vzniklá v baroku, použití i v hudbě 20. století, téma zaznívá zpravidla v basu - stále se opakuje

poslech skladby pro varhany - zkuste v notách sledovat tok hudby a hlavně téma, které od začátku zaznívá v basu. Od času 4:10 zaznívá téma ve vrchním hlase (v sopránu). Stačí několikrát poslechnou do času 4:52. Další úroveň bude orientovat se v notách bez otáčení youtubu :-)

Jak jsme si říkali na hodinách ve škole - průběžně mi posílejte vypracované prezentace na jakékoliv hudební téma (PowerPoint, text na PC i rukou psané - nechávám na vás). Nevíme jak bude probíhat výuka od listopadu, dávám tedy termín odevzdání do svátku sv. Mikuláše. Kdo nesplní tuto podmínku, zařídím,  aby vás Mikulášův kolega s rohama odnesl do pekla... :-)

 

Školní rok 2020/2021

15.6. - 19.6.

Látka týdne:

8.6. - 12.6.

Látka týdne:


1.6. - 5.6

Látka týdne:

tento týden je za domácí úkol, vytvořit si krátký slovníček, ve kterém budou všechna slova týdne. Italsky - česky (i s výslovností a významem). Začíná to týdnem 23.3. - 27.3. Napište si tento úkol do svých notových sešitů. Vyfotit - poslat. Budou se těšit

25.5. - 29.5.

poslední slovo týdne: soundtrack - zvuková stopa

Látka týdne:

Soundtrack (zvuková stopa), jedná se hudební složku, která nejčastěji doprovází film, seriál nebo počítačovou hru. K těm nejúspěšnějším titulů se bývá hudba vydávána zcela samostatně. Vzniká jako součást ke konkrétnímu filmu. V některých případech může byt dokomponována dodatečně např. k němým filmům. Němý film neměl žádnou zvukovou stopu, ani hudební, ani mluvenou. Jedná se o filmy z 20. let 20. století. Důležitý film, který vznikl v roce 1927 se jmenuje Jazzový zpěvák. Má několik mluvených dialogu a zpívaných písniček. Dalo by se říct, že se podílel na vynálezu ve filmu - soundtracku. 

Dalším zcela běžným způsobem doprovodu filmu byl živý doprovod klavíristy, který hrál přímo v biografu u plátna. Movitější kina angažovala i celý orchestr. Jelikož se stále bavíme o první polovině 20. století, hudba hraná k filmům byla částečně převzatá z klasické hudby nebo přímo komponovaná ve stylu klasické hudby nebo právě vznikajícího jazzu. Druhá světová válka moc tento průmysl nepodpořila, ale zato po válce se už dá mluvit o samostatné složce, která již neodmyslitelné k filmu patří. Dorostla generace hudebních skladatelů, kteří se specializovali přímo na film. Určitě všichni známe film: Císařův pekař, pekařův císař 

Mezi další filmové skladatele patří např. Zdeněk Liška (Hříšní lidé města pražského, Malá mořská víla, atd...)

Vadim Petrof, který se věnoval převážně pohádkám (je často k vidění v neděli v titulkách), jeho nejznámější hudba zní v Krkonošských pohádkách

Dále pak ze soušasnosti Ondřej Soukup (Kolja), Miloš Bok (Anděl Páně), Jan P. Muchow (Samotáři)

18.5. - 22.5.

Studijní volno pro doplnění domácích úkolů a procvičování látky zadané v minulých týdnech.

Jistě se k vám dostala ta smutná zpráva, že výuka Hudební nauky/Poslechového semináře bude až do konce školního roku probíhat distančně, neboli na dálku. Proto budou tyto stránky nadále zdrojem informací ohledně náplně tohoto předmětu. Prosím vás tedy o pokračování sledování stránek a plnění zadaných úkolů. Nemělo by se stát, že někdo neodevzdá jediný úkol. 

11.5. - 15.5.

slovo týdne: multi (y) - první část složeného slova, význam: mnoho (multivitamin)

Látka týdne:

Anglické hudební názvosloví, tento týden bych vás rád seznámil s některými anglickými slovíčky, které se v hudebním průmyslu nejčastěji používají. Až budete mít turné po Spojených státech, určitě se vám k dorozumívání budou hodit některá slovíčka :-)

česky - anglicky

partitura - score, klíč (houslový, basový) - clef, předznamenání - key signature, určení taktu - time signature, takt - measure/bar, taktová čára - barline, dvojitá takt. čára - double barline, závěrečná takt. čára - final barline, akord - chord, text (písně) - lyrics

křížek - sharp, béčko - flat, odrážka - natural, pomlka - rest, tečka (u noty) - dot, příraz - grace note

nota - note: celá - whole, půlová - half, quarter - čtvrťová, eighth - osminová, šestnáctinová - 16th, dvaatřicetinová - 32th, čtyřiašedesátinová - 64th

stejný princip užijeme i u pojmenování pomlk, akorát použijeme rest, když budeme chtít říct čtvrťovou s tečkou, řekneme nejdřív dotted, pak délku (např.) quarter a následně notu nebo pomlku note/rest

dále se v notách můžeme setkat s jistým druhem zápisu, který nám pouze naznačuje a navádí, jak daný part hrát:

slash notation - doslova mrskat nebo švihat, v notách to znamená, že se bude hrát nějaký akord vlastně jakkoliv, každý hráč si tedy sám může rozhodnout, jak akord zahraje

rhytmic notation - nejčasteji se tento zápis vyskytuje v partech nástrojů hrající akordy. Zápis neurčuje žádnou výšku not, ale pouze rytmus, jakým má být určený akord zahrán

one-bar repeat - opakování taktu, pro lepší čitelnost se používá tato značná, která nám říká, že poslední vypsaný takt se znovu opakuje

!!! nezapomeň si také zapamatovat slovo týdnemulti (y) - mnoho

4.5. - 7.5.

slovo druhého zkráceného týdne: tutta forza - vší silou

Látka druhého zkráceného týdne: 

Vývoj zvukového záznamu (2. část), dalším velice významným vynálezem se stal magnetofon. Materiál, na který se nahrávka zaznamenávala byl magnetofonový pásek navíjený na magnetické hlavy. Na videu je možné vidět jak se z jednoho kotouče pásek odmotává a na druhý navíjí. Největší přínos tohoto  přístroje spočívá v možnosti nahrání, vymazání a znovu použití k nahrávání. Velkou výhodou bylo to, že pásek se dal přestřihnout a opět slepit (to vše za pomocí speciální technologie, ne nůžkami na papír a vteřinovým lepidlem na boty). Tím bylo možné vybrat ten nejlepší výkon umělce a následně pak vytvořit iluzi, že interpret hraje zcela bez chyby. Tento způsob prezentování nahrávek využíval průmysl jak s klasickou tak i s popovou hudbou. Jelikož se stále jedná o mechanický záznam a reprodukci hudby (což znamená, že se stále něco musí otáčet a něco se hýbat), nahrávky nejsou dokonale čisté a mnohdy trochu šumí. Celkový zvuk se zdá být velice nekvalitní, ale je třeba vzít v úvahu, že jiný způsob nebyl ještě na světě a lidé při poslechu neměli takové nároky jako dnes.

Dalším velkým zlomem nahrávání je přechod na digitální záznam. Opakem digitální je analogový. Pro lepší představu o významu těchto dvou slov: analogové hodinky jsou takové, co mají ručičky, které se mechanicky pohybují a pomocí ručiček nám ukazují čas. V digitálních hodinkách není žádný pohyb a jejich funkce je elektronicky naprogramovaná. Jeden z nejvýznamnějších hudebních nosičů digitální doby je CD (kompaktní disk, cédéčko...). Ovšem pro jeho přehrání je stále zapotřebí, aby se cédéčko točilo, tím pádem mechanickým procesem rozehráváme digitální záznam hudby uložené na cédéčku. Čistá práce s digitálním přenosem hudby je práce s flash diskem, USB přenosem a s různými hudebními přehrávači v počítačích. 

27.4. - 30.4.

slovo zkráceného týdne: vibrato - rozechvěně, jemné rozechvění tónu

Látka zkráceného týdne:

Vývoj zvukového záznamu (1. část), historie tohoto oboru je velice zajímavá, ale zároveň značně rozsáhlá. Ve dvou částech si probereme pouze ta nejpodstatnější data a jména, která nám pomohou se zorientovat ve vývoji záznamu a reprodukci zvuku.

První přístroj, který si představíme je fonograf. Vynalezl ho Thomas Alva Edison v roce 1877.  Skládá se z voskového válečku, na kterém je zaznamenán hudební záznam, a z ozvučnice, který zvuk částečně zesiluje. Na váleček se vešlo několik málo minut záznamu.

Dalším skvělým vynálezem se stal v roce 1888 gramofon, který jste už možná někteří z vás viděli naživo. Z válečku se stala černá deska. Výhodou této gramofonové desky bylo to, že měla použitelné obě dvě strany, tudíž se na ni vešlo více hudby. Oba přístroje jsou ovládány kličkou, která natáhla pružinu uvnitř hrací skříňky. Ta postupným uvolňováním otáčela válečkem fonografu nebo deskou u gramofonu.

V první polovině 20. století ovlivnila vývoj elektrifikace. Gramofonová deska byla poháněná elektromotorem a zvuk byl posílen o tzv. zesilovač. Dále bylo možné šířit zvuk po drátě, což připomíná dnešní rádio. A právě v roce 1923 vznikl Český rozhlas jakožto nejstarší rozhlas na evropském kontinentu a druhý nejstarší v Evropě, po anglickém.

20.4. - 24.4.

slovo týdne:

Látka týdne

13.4. - 17.4.

slovo týdne: principale (či) - hlavní

Látka týdne:

Konnakol, jihoindický rytmický systém, který má v Indii velice starou tradici. Jedná se o zcela jiný přístup rytmického cítění něž na co jsme zvyklí ve střední Evropě. Hlavním stavebním kamenem pro konnakol jsou pevně dané kompozice, jež se interpreti musí naučit zpaměti. Počítání se skládá z tleskání, mávání a ukazování prsty. Důležitým prvkem je užívání rytmické recitace slabik, při troše fantazii bychom tento způsob přednesu mohli přirovnat dnešnímu beatboxu. Zde ukázka, po poslechu si zkusíme rozklíčovat pár základních principů:  

Z hudební nauky máme naučený tento systém počítání: 

  • čtvrťové noty - raz, dva, tři, čtyř
  • osminové noty - prv-ní, dru-há, tře-tí, čtvr-tá
  • triolové dělení - tri-o-la, tri-o-la, tri-o-la, tri-o-la
  • šestnáctinové d. - prv-ní-do-ba, dru-há-do-ba, tře-tí-do-ba, čtvr-tá-do-ba

Konnakol tak úplně neřeší délku not, ale jejich počet ve skupinkách a to následujícím způsobem:

  • 1 = TA
  • 2 = TA KA
  • 3 = TA KI TA
  • 4 = TA KA DI MI
  • 5 = TA KA TA KI TA (2+3) nebo TA KI TA TA  KA (3+2)
  • 6 = TA KI TA TA KI TA (3+3)
  • 7 = TA KI TA TA KA DI MI (3+4) nebo TA KA DI MI TA KI TA (4+3)
  • 8 = TA KA DI MI TA KA DI MI (4+4)

Nejčastější počítání je na osm dob (adi taala), zde užijeme tleskání a ukazování na prstech: tleskneme celou rukou (1. doba), pak malíčkem (2. doba), prsteníčkem (3. doba), prostředníčkem (4. doba), tlesknutí celou rukou (5. doba), tlesknutí hřbetem ruky (6. doba), tlesknutí celou rukou (7. doba) a zase hřbetem (8. doba) 

Věřte, že toto je pouze špička ledovce propracovaného jihoindického rytmického systému. Nemusíme mu zcela porozumět, ale důležité je si pamatovat, že takovýto systém vůbec existuje.

Ukázka konnakolu v sedmidobém taktu ve dvou lidech (všimněte si, že dívka od poloviny kompozice tleská každou rukou jiný rytmus a ještě do toho slabikuje konnakol v neskutečném tempu)

!!! nezapomeň si také zapamatovat slovo týdneprincipale (či) - hlavní

6.4. - 10.4.

slovo týdne: tremolo - rychlé opakování téhož tónu, dvojzvuku nebo akordu

Látka týdne:

John Cage, americký skladatel 20. století zabývající se experimentální hudbou. Hudbu začal skládat během svého pobytu v Evropě, v USA studoval kompozici u Arnolda Schoenberga (dodekafonie). Prosazoval rovnoprávnost úmyslně a neúmyslně vyluzovaných zvuků a hluků.

Jeho nejznámějších kompozice je "4´33´´". Třívětá skladba pro klavír, ve které nezazní jediný tón. Zavřením víka klavíru "hudba" probíhá!!!

Toy piano, hračkový klavír nebo klávesnice dítěte, malý klavír, který najdete v nejednom dětském pokoji. Místo strun jsou použity kulaté kovové tyčky, které vyluzují tóny. Toy piano má různé tvary, barvy a rozsah klaviatury (jedna až tři oktávy). Vyrobeny jsou z plastu nebo ze dřeva. John Cage zkomponoval pro tento zdánlivě nedůležitý nástroj suitu (čti svitu), kterou si prosím také poslechněte:

Jelikož Toy piano mám ve svém osobním instrumentáři, přinesu ho na naší společnou vyučovací hodinu, abychom si mohli jednotlivé úseky zahrát. Klavíristé mohou skladbu nebo část skladby nacvičit na klasický klavír - pak už to bude snadné.

Poslední hudební ukázka se skrývá pod skladatelovým obrázkem. Jedná se o skladbu Water Walk, ve které si Cage opět pohrává s mimohudebními zvuky. Na první poslech to možná nevypadá na promyšlenou koncepci hudebního skladatele, ale i pro tuto "skladbu" existují přesná pravidla a instrukce, které vedou interpreta ke správnému zahrání. Doporučuji poslechnou i v provedení Katelyn King (to už si určitě najdeš na YT sám - díky)

!!! nezapomeň si také zapamatovat slovo týdnetremolo - rychlé opakování téhož tónu

30.3. - 3.4.

slovo týdne: pattern - předloha, šablona, vzor

Látka týdne: 

Minimalismus - minimální hudba - minimal music: tento termín poprvé použil  v roce 1968 Michael Nyman

Zakladatelem minimalismu je považován skladatel La Monte Young (obrázek/odkaz)

Základním rysem je drobný, nejčastěji rytmický nebo melodickorytmický model - PATTERN, který se tvrdošíjně (bez jakékoliv improvizace) opakuje a přidáváním nebo ubíráním prvků stále opakuje a vyvíjí. Základní metodický prvek: použití minimálních prostředků pro obměňování modelu. Často se děje na dlouhé ploše = po určité době má až omamný zvukově - pohybový stav posluchače (stav opojení).

V minimalistických skladbách je hlavní rytmus a opakováním, práce s patternem a návrat k dur-mollovému systému. Tato hudba zní libozvučně a stejně zároveň... 

Americká minimalistická škola (+poslech):

Steve Reich - Sextet

Philip Glass - Glassworks Opening

John Adams - Short Ride in a Fast Machine

!!! nezapomeň si také zapamatovat slovo týdnepattern - předloha, šablona, vzor


23. 3. - 27. 3. 

slovo týdne: postludium - dohra

Látka týdne:

Úkol č. 1: vypracovat referát nebo prezentaci na hudební téma, které se bude týkat klasické hudby (např. o nějakém skladateli, hudební formě, skladbě či skladbě probíranou v prvním pololetí) 

Podrobnosti: referát max. na jednu stranu A4 (velikost písma 12, řádkování 1,5) NEBO prezentace (např. v PowerPointu) min. 10 snímků (10 slides). Jelikož se toto zadání váže k celému pololetí, termín odevzdání je do 30.4.2020.  

Úkol č. 2: opakování poslechu skladeb, které jsme probrali ve druhém pololetí (poznat autora, název a to, co je pro tuto skladbu typické)

a) Arthur Honegger - Pacific 231: užití rytmické stupnice, skladba zrychluje a zpomaluje jako lokomotiva se stejným názvem Pacific 231


b) Bohuslav Martinů - Otvírání studánek: skladba, která popisuje staročeskou tradici, kdy se na jaře čistí studánky


c) Arnold Schoenberg - Suita pro klavír: dodekafonie, skladatelská technika ve které musí být použity všechny tóny chromatické stupnice, pak se smí dále opakovat


d) Alois Hába - Fantazie pro čtvrttónový klavír: čtvrttónová hudba, půltón je rozdělen na dva stejné díly-vzniká čtvrttón, rozšíření tónové řády = ultrachromatika




Hudební nauka - Petr Strejc
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky